SDH TŘEMOŠNICE

SDH Třemošnice

Funkcionáři sboru

Starosta SDH - Martin Tamchyna

Velitel SDH - Radim Vašíček

Jenatel SDH - Bc. Jitka Stříšková

Řazení JSDH ve výjezdu - JPO II.

Kontakt


Adresa:
Pod Radnicí, Třemošnice, 538 43

Telefon:
+420 605 737 906

E-mail:
sdh@hasicitremosnice.cz

Web:

https://www.hasicitremosnice.cz/


Technika JSDH Třemošnice

Cas 25 - Renault Midlum  

Vozidlo je vybaveno pohonem 4×4 s možností postupného uzavření diferenciálů a redukční převodovkou. Pro vlastní hašení je osazena nádrž na 2,5m3 vody a 800 litrů pěnidla. Čerpadlo je dvoustupňové s výstupem pro nízkotlakou a vysokotlakou větev. Dále je ve vozidle instalována dieselová elektrocentrála o výkonu 6000W pro napájení výsuvného osvětlovacího stožáru a případných dalších spotřebičů jako jsou kalová čerpadla atd. Pro vyprošťování zaklíněných osob při zásahu u autonehody je ve vozidle připraveno zařízení Holmatro s jednohadicovým systémem Core. Vlastní nástroj je kombinovaného typu s rozpínacími špičkami na konci čelistí a nůžkami ve střední části. 

Motorová řetězová pila Husqvarna
Motorový rozbrušovací agregát Husqvarna
Plovoucí čerpadlo
Akumulátorová vrtačka se sadou pro otevírání dveří
Vakuová matrace, lékárna, nosítka
Ruční křísící vak
Resuscitační kyslíkový přístroj SATURN OXY
Automatický externí defibrilátor LIFEPAK 1000
Pulsní oxymetr
Sada dlah Samsplint
Popáleninová sada Waterjel
Páteřní dlaha Spencer
Prostředky pro likvidaci ropných havárií. 

DA Ford Transit

Dalším výjezdovým vozidlem je dopravní automobil FORD Transit. Tento slouží pro přepravu až devíti hasičů na místo zásahu. 

Benzínová elektrocentrála 2000w
Motorové kalové čerpadlo Heron + sada savic
Motorová řetězová pila Husqvarna
Sada hadic B,C
Klíče na hadice
Pákové nůžky
Zásoby paliva 

Historie sboru

Začátky vzniku hasičského sboru v Třemošnici se datují již od r. 1912, kdy Správa nadačního velkostatku v Ronově zakoupila hasičskou stříkačku pro naši obec, která v té době měla 56 popisných čísel a 490 obyvatel. Od této chvíle začala obec Třemošnice tvořit Svaz dobrovolných hasičů. Následně pořizuje výzbroj a výstroj pro 16 činných členů formou objednávky uskutečněné 3. srpna 1913. Právě ve dni, kdy došlo k založení Sboru dobrovolných hasičů. O měsíc později dochází objednaná výzbroj a je rozdělena mezi mužstvo. Výše zmíněné uvádí také tzv. Pamětný list (jež je součástí Pamětní knihy) zakládajícího ceremoniálu. Následně se stal sbor členem hasičské župy čáslavské, podřízené Zemské ústřední hasičské jednotě království Českého.

Z PAMĚTNÍHO LISTU

3. srpen 1913 je den založení Pamětní knihy.

V roce 1913 jsou konány 2 schůze, svolané panem starostou Václavem Vobrubou, při nichž účel a význam založení sboru "Dobrovolných hasičů" v naší obci nastínil sám pan starosta společně se župním jednatelem Josefem Hozákem a p. J. Němečkem, náměstkem velitelů v Ronově.

Při druhé schůzi jsou projednány stanovy a tyto zaslány ke schválení c.k. místodržitelství dne 26.června 1913. Zároveň je při této schůzi zvolena prozatimní správa, a sice: starostou sboru je František Devera a jejím jednatelem Josef Vlášek. Tyto stanovy došly schválené dne 29. 7. 1913, č.221454 a na valné hromadě konané 3. srpna 1913 byli jednomyslně zvoleni členové do její správy, a to takto:
Starostou sboru se stal přítel Václav Vobruba ( t.č. se používalo oslovení přítel, později bratr/sestra), velitelem přítel Jaroslav Rokos, náměstkem přítel František Devera, jednatelem přítel Josef Vlášek, pokladníkem přítel Josef Matoušek, dozorcem náčiní přítel Karel Kutil. Ve výboru dále zasedali přátelé: Josef Jeník, Václav Horký, František Musílek a Josef Kušta. Mezi náhradníky patřili přátelé Josef Matoušek a František Novák. Mezi revizory účtů přátelé Julius Böhm, Adolf Kautský a František Kutil.

Za činné členy sboru se přihlásili a přijatí byli následující přátelé:
Devera František, Dobrý Jaroslav, Dobrý Josef, Horký Václav, Jeník Josef, Klemák Rudolf, Kubelka František, Kutil František, Kutil Karel, Kubeš Josef, Matoušek Josef, Novák František, Rokos Jaroslav, Skokan Karel, Vobruba Kašpar a Vondra František.

Mezi dalšími, tzv. přispívající členové, se přihlásilo 17 občanů, a sice: Stránecká Vlasta, Havel Vladimír, Pecka Václav, Petrtyl Jindřich, Šefelínová Anna, Böhm Julius, Havelka Jan, Musílek František, Černohub Josef, Forman Čeněk, Červinka Zdenko, Pistoriusová Rozálie, Vlášek Josef, Skohoutilová Julie, Kušta Josef, Vobruba Václav a Kautský Adolf.

"Sbor v tomto roce pokud možno pilně se cvičil, aby úkolu svému dostál".

1914

Rok 1914 byl, nejenom pro členy hasičského sboru, zlomový a ve své podstatě hodně bolestný, neboť tento rok je spjat s propuknutím 1. světové války, která negativně zasáhla i do funkce a chodu hasičského sboru.

V tomto roce se konala 1 valná hromada a 2 výborové schůze. Z činných členů odešel Karel Kutil, ale na jeho místo nastoupil Bedřich Kolář, takže počet členů zůstal nezměnen. Dne 15. března byl přijat do ochranného sboru jako člen činný i přispívající - přítel Raimund Weigel, v prosinci p. Karel Stříška a Václav Hummel jako přispívající člen.

Členové sboru se zúčastnili hašení požárů 2 krát v Mladoticích a 1 krát v Třemošnici.

Z PAMĚTNÍ KNIHY

Dne 28. června 1914 tragicky skonal v Sarajevu následník trůnu "Výsost nejjasnější, pan arcivévoda František Ferdinand d - Este a Její Výsost paní vévodkyně Žofie z Hohenbergu", z čehož dolehl na našeho panovníka a jeho národy hluboký žal.

Dne 29. července 1914, kdy Rakousko - Uherskem vypovězena byla Srbsku válka a nařízená částečná mobilizace, museli nastoupit ze sboru službu vojenskou následující členové: František Devera, Jaroslav Rokos, Josef Vlášek, Karel Skokan, Josef Matoušek a Václav Horký. Později taktéž nastoupil František Vondra. Dne 7. září 1914 upadl do ruského zajetí Karel Skokan. Tím byl klidný vývoj v naší obci náhle přerušen, nastaly chmurné dny plné pláče a nářků, neboť na vojenskou službu nastoupili nejen svobodní mládenci, ale i otcové rodin. Každý doufal v rychlý konec války, i důstojníci uklidňovali nastupující mužstvo na vojenskou službu, že nejdéle do 3 měsíců bude všemu konec a vojáci opět se navrátí do náruče svých drahých. Ale válka stále nebrala konce, a tak byla dokonce rozšířena vojenská služba od 18-ti do 50-ti roků, kdy byli na vojnu povoláni i úplní mrzáci, neboť vláda rakouská se domnívala, že jsou to simulanti.

Obec Třemošnice nebyla také ušetřena ztrát a dle zjištění padli nebo následkem utrpení války zemřeli odvedení členové rodin, po nichž zůstali vdovy a sirotci.

Antonín Dostál a Josef Dostál z Kubikových Dubů, dále třemošničtí občané: Čeněk Kápička, Josef Kubeš, František Vašíček, František Kubelka, Josef Zelený, Jaroslav Dobrý, František Kubeš, František Kutil, Karel Bučkovský a Josef Kosina.

V zajetí byli ale vrátili se: František Devera (Rusko 1914-1918), Václav Horký (Rusko 1917-1918), František Kubeš (Itálie 1916-1919), František Culek (Rusko 1916-1919), Karel Kubeš (Rusko 1914-1918), Karel Skokan (Rusko 1914-1920).

Obec přispěla v roce 1914 sboru 150,-Kč. Sbor zakoupil 20 m potřebných hadic. Účetnictví je i přes nepříznivou situaci v kladných hodnotách (výtěžek z plesu, příspěvky od obce a členů sboru).

Po vypuknutí války sbor zastavuje svoji činnost.

1915

Ve válce se pokračuje a jsou povolány nové ročníky, při nichž nastupují službu vojenskou následující členové: Dobrý Josef, Dobrý Jaroslav, Kubelka František, Kolář Bedřich, Klemák Rudolf, Kubeš Josef, Kutil František a Novák František. V měsíci srpnu je konaná přehlídka 43-50-tiletých, při níž jsou uznáni způsobilými členové Kašpar Vobruba a Josef Jeník.

Účetnictví opět vykazuje kladný příjem. Další činnost sboru v tomto roce je zastavena.

1916 - 1918

Běh válečný jako by neměl konce. Všichni členové konají službu vojenskou. Jen někteří se vrací zpět, jsouce zproštění: jako přítel Josef Jeník, Rudolf Klemák a Jaroslav Rokos. Jednatel Josef Vlášek po trojím superarbitračním řízení byl konečně 30. listopadu 1916 poslán domů na trvalou dovolenou, jako domobranecky nezpůsobilý.

Přetrvávají válečné bědy, strach, nedostatek peněz a potravin. 28.října 1918 povstává národ český a prohlašuje se samostatným, čímž se zprošťuje pout habsburských. Stát československý je prohlášen republikou a jejím 1. prezidentem je zvolen zakladatel Legiií a strůjce odboje za hranicemi proti říši rakouské Tomáš G. Masaryk.

1919

V novém svobodném roce se konala 6. ledna 1919 výborová schůze, jež stanovila datum valné hromady na 2. února 1919, kde jsou provedeny volby: Starostou sboru se stává přítel Jindřich Petrtyl, velitelem přítel Jaroslav Rokos, náměstkem velitele přítel František Devera, jednatelem přítel Josef Vlášek, pokladníkem přítel Josef Matoušek. Přísedícími výboru byli přátelé Julius Böhm, František Musílek a Václav Horký. Náhradníci: přátelé František Novák a Kašpar Vobruba. A v neposlední řadě revizoři účtů: přátelé Adolf Kautský a Ing. Jiří Havelka.

V tomto roce jsou do výboru přijati i noví členové, a to přátelé: Böhm Julius, Kutil Karel, Hubáček Jindřich, Čermák František, Kořínek Václav, Kosina Adolf a Bačkovský Josef.

Jednatel sboru Josef Vlášek se tohoto roku vzdává členství a místo něj je dne 10. dubna 1919 na valné hromadě jednomyslně zvolen přítel Raimund Weigel (schválen dodatečně dne 24. dubna 1919). Jeho přičiněním je v místě založen odbor pohřební pokladny, k němuž přistoupilo 12 členů mužských a 3 ženské.

Sbor podal 6. února 1919 žádost o odprodej pozemku pro hasičské skladiště prostřednictvím obecního úřadu nadačnímu velkostatku Ronova, poněvadž dosavadní místnost nevyhovuje.

Za 120,- Kč koupena Berlovka (berlova stříkačka). Členové sboru se schází a cvičí pravidelně.

1920

V tomto roce dne 19. ledna se zúčastnil sbor hašení usedlosti p. Jaroslava Šmída v Závratci, kdy obytná budova úsilím členstva byla uchráněna.

V tomto roce se vzdal členství přítel Josef Matoušek. Konala se 1 valná hromada , 5 výborových schůzí a 2 členské. Místo zbrojmistra Karla Kutila byl zvolen dne 2. února 1920 přítel František Čermák. 15. srpna 1920 jsou přijati noví členové: přítel Šindelář František, přítel Vašíček Antonín a přítel Zajíc Karel.

V tomto roce byl přítomen přítel František Rokos, starosta župy Brněnské, v letním období všech cvičení a prohlásil,: " že málokde se činnost taková ve sborech jeví a přeje další práci naší mnoho zdaru" (citace z pamětní knihy).

Hospodaření sboru je opět kladné, příjmy plynou z výtěžku za ples, příspěvku od obce a z příspěvků od členů sboru.

1921

13. ledna 1921 založil sbor, na přímluvu přítele Weigela, pro starší členy, kteří nemají žádných práv na pohřební pokladnu, aby pozůstalí po úmrtí člena živitele rodiny, nezůstali v počátcích úplně bez prostředků. K těmto členům náleželi přátelé: Josef Jeník, František Vondra, Julius Böhm a Kašpar Votruba. Z čistého zisku plesu věnoval sbor 300,- Kč jako základ.

Pro nekonání povinnosti byl člen Václav Horký dne 20. února 1921 valnou hromadou ze sboru vyloučen. K ruce jednatele zvolen téhož dne přítel Hruška jako zapisovatel.

Dne 5. června 1921 byla vykonána župním dozorem přítelem Himmlem ze Žlebů přehlídka sboru. Přítomno bylo 20 činných členů. Dozorce byl úplně spokojen jak s pořadovým cvičením, tak i se cvičením se stříkačkou. Knihy shledal v úplném pořádku a u přítomnosti župního jednatele Josefa Hozáka vyslovil sboru své uznání a nabádal ho k další vzorné činnosti.

31. července 1921 konal sbor velkou slavnostní pouť v Hedvičině údolí za ochotného spolupůsobení všech místních obyvatelů. Část zisku z vykonaného daroval sbor na školní pomůcky pro školu v Třemošnici (100,- Kč) a pro Ronov na chod pěvěckého spolku (50,-Kč).

1922 - 1923

V roce 1922 byla učiněna dohoda nově založené Sokolské pobočky a členů hasičského sboru Třemošnice, na pořádání zábavy v Hedvičině údolí, z které si rovným dílem rozdělili výtěžek. Slavnost byla pořádaná 31. července 1922 a sborová pokladna obdržela 1.200,- Kč.

Továrník Bartoš, jako příznivce sboru, byl dne 6. ledna 1923 zařazen do členstva.

Téhož roku konečně přidělena půda naší obci, (žádost podána již v roce 1919), kdy nadační velkostatek prodal naší obci pozemek pro stavbu hasičské kolny, se kterou bylo ihned započato. 18. listopadu 1923 byla stříkačka do nového skladiště slavnostně převezena za účasti cca 400 osob. Týž rok věnoval velkostatek Ronov sboru stříkačku, což zpráva nad velkostatkem v Brandýse n/Labem písemně oznamuje.

1924 - 1926

Pamětní kniha tyto léta nijak nestuduje, zcela se zaměřuje na příjmy a vydání sboru. Vždy na konci vyúčtování je sbor v kladných hodnotách.

Roku 1924 se zúčastnilo 6 aktivních členů a 10 civilních Žižkovských oslav v Čáslavi.

Roku 1925 se účastnil bratr Weigel a bratr Rokos hasičského sjezdu v Brně. Dne 24. května se konala přehlídka sboru v Čáslavi.

Roku 1926 zemřel zasloužilý bratr Josef Zelinka - starosta župy čáslavské a Julius Böhm - zakladatel sboru našeho. Vdově Otýlii vyplaceno ze starobní pokladny 250,- Kč.

1927 -1930

Roku 1927 umírá zakladatel sboru Karel Kutil, jehož celý sbor na hřbitov doprovodil. Vdově věnováno 100,- Kč.

Během roku 1927 přijato 7 nových členů. Další jsou přijati v roce 1928, kdy sbor čítá 26 členů činných a 34 členů příspěvkových. Knih odborných 35 a zábavných 8.

23. května 1928 se konala přehlídka sboru, kterou vykonal župní jednatel bratr Josef Hozák. Sjezdu v Praze se téhož roku zúčastnilo 13 mužských členů v kroji a 2 ženy.

Roku 1929 se sbor účastnil sjezdu v Čáslavi se 4 - členy aktivními a 5-ti neaktivními.

Roku 1930 je podniknuta akce o pořízení motorové stříkačky a na darech je získáno pro sbor 1080,- Kč.

Stav majetku sboru je 5.239,40 Kč ke dni 31. 12. 1930

1931 - 1938

Dne 10. května 1931 byla vykonána župní prohlídka župním náčelníkem a starostou Václavem Chadrabou.

Poslední zápis v Pamětní knize je až z roku 1938, kdy zapsal svoji účast obecní dozorce Samohrd Rudolf a okresní náčelník Urban Antonín.

1939 - 1945

V období 2. světové války je opět činnost zdejšího hasičského sboru přerušena. Mnoho členů je opět posláno do víru ničivé války, jejíž následky jsou, bohužel, osety žalem a pláčem nad ztrátou svých blízkých.

OBDOBÍ OD 50. LET

V období od 50. let nemáme žádné písemné dokumety, opíráme se pouze o svěděctví žijících členů. Víme, že starostou třemošnického hasičstva byl v r. 1954 Skokan Karel, jeho starostou pak Peca Karel. Postupem času byl i novým velitelem sboru Smutný Bohumil.

Jelikož naše obec byla stále malá, požárů v ní nebo v její těsné blízkosti tolik nebylo. Samotný sbor strádal na technickém vybavení, měl pouze motorovou stříkačku, kterou ale neměl za čím táhnout. Pamětníci udávají jeden kuriozní zásah, kdy hořel statek Skalka, nacházející se mezi obcí Třemošnice a Běstvina. Požární stříkačku k tomuto zásahu táhl linkový autobus s řidičem Antonínem Rozsypalem. Díky této pomoci se mnohé uchránilo a jednotka hasičů se dostala dříve na místo požáru.

Členové sboru si velice pomáhali nejenom po stránce lidské, ale i technické. Tuto záslužnou práci brali jako svého největšího koníčka a uzpůsobovali mu svůj všechen volný čas. Postupem času byl sbor obohacen o tolik potřebné technické zázemí, mezi které také spočívá pořízení nákladních automobilů: např. Praga Aero (tzv. skřínové auto), později Tatru 805.

Asi největším požárem byl v těchto letech požár v Závratci, kde začala hořet stodola jednoho statku. Jelikož obec Závratec oplýval hned několika zemědělskými usedlostmi poblíž sebe, hasiči museli být hodně ostražití, aby se požár nerozšířil i na další objekty. Hasičská pomoc tehdy nebyla jen v krocení zlého ohně, ale také v hlídání ostatních seníků a odvádění dobytka na ochranná místa. Třemošnická jednotka byla v činnosti dlouhé 3 dny a noci.

Hasičská jednotka se dále plně věnovala skoro veškerému kulturnímu dění v Třemošnici. Pamětníci rádi vzpomínají na maškarní, velikonoční a pouťové zábavy konající se každým rokem, na hasičské plesy s výjimečně krásnou výzdobou, na které strávili i několik dní, na stavění a kácení májky a jiné kulturně -zábavné činnosti. Veškeré zábavy se konaly v restauraci "U Pavlasů" .

Mezi další náplň jejich činnosti patřily každoroční kontroly domů s komíny, žňové hlídky, sběr starého železa a papíru, různé brigády na zkrášlení naší obce. Dále se každoročně zúčastňovali hasičských soutěží, a to nejen v mužském osazení, ale i v ženském. V neposlední řadě se zúčastňovali pohřbů, kde stáli i jako čestná stráž.

Jak čas utíkal, měnil se sbor, měnila se technika, členové sborů se zúčastňovali různých námětových cvičení, společenských akcí, ale hlavně vždy byli připraveni bojovat proti požárům a živelným pohromám.

V roce 1987 získalo SDH Třemošnice nákladní hasičské vozidlo Avia A 30.

OBDOBÍ PO R. 1989

K vozidlu Avia A30 získalo SDH Třemošnice pak v roce 2002 modernější vozidlo Liaz (od Dako, a.s.).

Do roku 2001 používali členové hasičského sboru nevyhovující zbrojnici. To se ale změnilo, když obdrželi nový objekt, který si postupně přebudovali na moderní hasičskou zbrojnici. Tímto získali nové garáže pro všechna vozidla, místnosti pro zásahovou jednotku i klubovnu. V roce 2009 za pomoci města Třemošnice hasiči dostávají dalšího pomocníka v boji proti požárům, nový vůz zn. Renault CAS 15 Midlum.

Činnost členů SDH Třemošnice je veliká a rozmanitá. Pořádáme každoročně hasičský ples, který se těší stále větší oblibě, pravidelně zajišťujeme motokrosové závody na Kubikových Dubech, organizujeme hasičské tábory pro malé členy sboru. Zúčastňujeme se hasičských soutěží a námětových cvičení.

Dnes zasahujeme nejen u požárů, povodní, ale jezdíme k dopravním nehodám, ekologickým haváriím, otvíráním bytů aj. Při této činnosti používáme i speciální techniku, takže nároky na vzdělání a připravenost jsou vysoké. Každý hasič musí absolvovat řadu školení, např. školení bezpečnosti práce při požáru, zásady požární taktiky, poskytování první pomoci, práce s motorovou pilou, používání dýchací techniky aj.

Naším hlavním cílem je nezištná pomoc pro občany, jak v záchraně života, tak i majetku s vědomím hrdosti na svoji vykonanou práci.


Z archivních zdrojů sepsala Jitka Stříšková